Sobotní ráno 12. dubna se na nás mile usmívalo, skupina 13 vandrovníků se vydalo směr Opavavy-východ, kde bylo nutné přestoupit na linkový autobus do Štáblovic. Od autobusové zastávky to bylo pomalou chůzi do mírného kopce jen 10 minut.
Malý zámek, hezky upravená zahrada, vstupenky jsme zakoupili v zámecké restauraci a přesunuli jsme se ke vchodu do zámku. Než došel průvodce oděn do historických šatů, tak jsme stihli okouknout výzdobu vajíček pěkně usazených mezi záhonky. Zaskřípaly dveře a průvodce nám otevřel vstup do prostor štáblovického zámečku. Ve vstupní síni jsme se usadili a vyslechli první věty z povídání o zámku o velikonočních zvycích a děti byly vyzvány k počítání všech zajíčků v jakékoliv podobě, které uvidí v průběhu hodinové prohlídky. Kdo se trefí, toho čeká na závěr sladká malá odměna.
Prohlídka nás vedla zrenovovaným malým zámkem, který kdysi vlastnili příslušníci nižší šlechty a zámek byl v roce 1945 vyvlastněn na základě Benešových dekretů. Před více jak dvaceti lety značně zdevastovaný zámek zakoupila soukromá firma a podařilo se jí zámeček zrekonstruovat do podoby, ve které jsme ho včera shlédli. Uvnitř zámku jsme obdivovali nápaditou velikonoční výzdobu, zajíčci všude, kam se člověk podíval. No, děti byly pozorné a napočítaly 90 zajíčků, mls je neminul.
V areálu zámečku se dá procházet upravenou zahradou, kde jsme objevili největší kraslici, která je u nás k vidění. Jeden z našich to s pomocí mobilu změřil, pěkných 2,40 m. Využili jsme pohodlných venkovních křesílek u zámecké zahrady, dospěláci si dali kafíčko, děti snědly svačinu a vydali jsme se na zpáteční cestu.
Poděkování všem vandrovníkům. Od Bruntálu dojela skupinka 4 lidiček, naše Mája s bráškou Petrem, přítelem Denisem i mamkou Martinou. Naše mamky Danuta, Lenka i Simona si určitě užily pohodové soboty, stejně tak i mladý muž Josef, přítel mamky Lenky a my dvě nejstarší osoby, dvě babrlinky Jany.
Jana Jurčagová
You must be logged in to post a comment.