Vydali jsme se 30.prosince na poslední výpravu spolku v roce 2021.
Naše kroky zamířily na vlakové nádraží, odkud jsme se rozjeli vláčkem do Ostravy-Středu. Už první dobrodružný až horrorový zážitek nastal ve chvíli, kdy jsme sedli do vlaku s tím, že za 4 minuty to odjíždí. Jedna z mladých dobyvatelů trampolínového centra, Katka, najednou ztuhla a že prý si nechala batoh v nádražní hale. Šimon Gomola nabídl své rychlé dolní končetiny a že to zvládl bleskurychle, za 2 minuty to otočil ze 4.nástupiště do haly a zpět, batoh nesl. No, velké „hurráááá“ si zasloužil a poděkování od Katky. Vlak mohl vyrazit k Ostravě.Z vlakové stanice Ostrava-Střed jsme se vydali po naučné stezce do prostoru Dolních Vítkovic, místy si mladí zkusili obratnost nohou na ledových krustách. No, já to raději obešla velkým obloukem. Ocitli jsme se před budovou s nevábnou venkovní fasadou, ale vyrazilo nám dech, co nás čekalo uvnitř.Parádní trampolínové centrum vybudované až do 3.poschodí, paráda. Omladina se nedočkavě vrhla na automat s protiskluzovými ponožkami, jelikož ne všichni je mají doma. Ha, nejdříve se řešilo zaseknutí automatu, kdy malý Tobík Niemczyk nakonec ponožky pro malého Davida šikovně vytáhl,pak se automat musel otevřít ručně, protože pro Katku došly ponožky v její velikosti a došly i drobné mince, automat papírovou stokorunu nebral. Všechny tyto malé technické obtíže jsme zvládli, boty jsme si uložili do botníků u recepce a vydali se do 1.poschodí, kde se nacházejí nejen šatny, ale vstup na velké trampolíny. A už začala hodinová trampolínová horečka.Jsem nestíhala sledovat, jak mladí dělali kotoule do pěnových kvádrů, prováděli rytířské souboje s pěnovými válci, prolézali bludištěm z dolního patra až do 4.poschodí, svištěli skluzavkou. No, vyřádili se dokonale, po hodince pot z nich lil, a to jsme museli ještě zdolat kus cesty zpět na vlakové nádraží. Jak by se řeklo….fajnové na konci roku.
Jana Jurčagová
You must be logged in to post a comment.