Pěkně nám dnes ve středu Oskar hřál.
Přímo jako stvořené pro výpravu do obce Stonava, kde na nás čekali koníčci z místního ranče. Bylo nás sice opět jen pět, jako ve slavném románu Karla Poláčka, ale to vůbec nebránilo zažít si den u koní. Vlakem jsme dojeli do Albrechtic u Čes.Těšína a odtud malým mikrobusem několik zastávek do centra Stonavy. Nahlédli jsme do upraveného parčíku u obecního úřadu, kam malá děvčáta schovala několik kamínků, když už vládne ta “ kamínkománie“. Okoukli jsme havířské vozíky, kterými se vyváželo uhlí na povrch z podzemí. No a vykročili jsme mezi domy, kde už naše nejmenší zahlédly ocasy koní. Hnedle se krok zrychlil.
Každý se svezl v sedle koníčka osm okruhů, my ostatní jsme obdivovali, hladili a krmili dle pokynů děvčat , které byly na denní službě na ranči. Nechtělo se nám od koní odcházet, ale řekli jsme si, že se zas dojedeme do Stonavy podívat, možná hned po návratu z letního tábora. Po cestě zpět jsme si udělali krátkou zastávku na venkovním posilovacím hřišti, kde byl příjemný chládek na lavičce pod rozložitým stromem. Zase se nám výprava vydařila. Malá, ale spokojeni jsme byli všichni.
You must be logged in to post a comment.