V pátek 3. února vyjela parta 13 vandrovníků Regiojetem směr matička Praha stověžatá, cesta ubíhala rychle a my se bez nějakého většího zpoždění přiblížili ku Praze. To byl mumraj, přímo lidské mraveniště. Hlavní nádrží se lidičkami jen hemžilo. Tak, honem se s kufry přesunout do metra. Konečná stanice trasy C Háje nás vyplivla ven a my se autobusem dostali po chvilce k ZŠ Květnového vítězství. Jaké bylo ale naše nemilé překvapení, když jsme od pana školníka zjistili, že nejsme u správného popisného čísla, název ulice byl správný, ale nachází se na ní 3 základní školy stejného názvu a nestejného čísla.
No nic, kufry do ruky a kilometr před námi k naší škole, kde nás doopravdy čekali a dostali jsme přidělenou krásnou třídu v nové přístavbě školy. Rozbalit karimatky, spacáky, honem zhltnout svačinu z domova a vyrážíme za prvními zážitky. Opět autobusem k metru, pro změnu stanice Opatov, metrem jsme se dovezli na stanici Vyšehrad a po schodišti stoupáme na Nuselský most. V pátek vládlo v Praze nevlídné deštivé počasí s chladným větrem, což nám ale nezabránilo přejít Nuselský most na druhou stranu k budově bývalého kláštera, kde se v současnosti nachází Muzeum Policie ČR. Honem do tepla a můžeme procházet mezi exponáty, zúčastnit se soutěže, vyzkoušet si, jak umíme dopravní znaky a řešení křižovatek, nakoukli jsme do laboratoře daktyloskopie, jak je třeba zajistit stopy na místě činu, shlédli výstavu dobových stejnokrojů. Už za soumraku jsme vycházeli ven a rozhodli se sejít schody na Albertově dolů k ulici Na Slupi. Čekání na tramvaj v dešti bylo nekonečné, někde došlo ke zdržení několika linek a z nás se za chvíli stála skupinka vodníků. My se ale jen tak nevzdáváme, tramvaj se nakonec ukázala a my zamířili na Národní třídu. Honem se schovat do metra a metrem do stanice Náměstí republiky. Je třeba dokoupit zásoby na večeři a sobotní snídani, což lze krásně nakoupit v Palladiu a přitom nevyjít do deštivého počasí. První hodinový rozchod a uvidíme, zda se někdo zatoulá v rozlehlém nákupním centru Palladiu. No, rozprchli se rychle jako když do nich střelí. Ale, nikdo se neztratil, všichni našli místo srazu . Jen máme asi i zamilované vandrovníky, Mája s Tom „Čičinka“ museli nazpět s Kristýnkou nahoru k restauracím, jelikož odložila si na židli bundu a nějak pozapomněla si ji nazpět navléci. No, ještě, že tam ta zimní bunda byla, protože nevím, asi bychom šli koupit někde do toho chladného počasí novou. Cesta zpět a první den nám končí. Dobrou noc a v sobotu nás čeká Hrad.
Sobota 4. února je ve znamení tkz. Královské cesty. Cesta na Opatov, z Opatova metrem do stanice Muzeum a tam přestup na zelenou trasu A, kde vystupujeme ve stanici Hradčanská. A, jak podotýkají děti i dospělí, jedeme na povrch pěkně dlouhými jezdícími schody. Cesta na Hrad ze strany Jeleního příkopu. Nezvoníme na rentgenu, prošli jsme a můžeme se vrhnout na prohlídku Hradu. Nesmíme zapomenout na snímky u člena Hradní stráže a už kráčíme k chrámu sv.Víta, který svou majestátností ční nad Prahou. Všude kolem plno lidiček, cizinců, místy nelze projít. Čeká nás prohlídka na okruhu B, kdy začínáme starým palácem, kde na nás dýchne středověk a slavná doba českých králů. Co však všechny nadchlo, byla další část okruhu B, a to Zlatá ulička. Neskutečné domečky přilepené ke střílnám a nahoře uvnitř ochozu hradeb velkolepá výstava rytířského brnění, přilbic, kopí, pavéz a dobového oblečení. Z Hradu jsme se vydali dolů Nerudovou ulicí k chrámu sv. Mikuláše a pomalu se už blížili ke Karlovu mostu. Únava byla znatelná, hodinka rozchodu přišla vhod. Někdo navštívil blízký „mekáč“, mnozí se nasytili v restauraci U Mecenáše, kde vaří královsky. No a posilněni se vrháme do Muzea strašidel a pražských pověstí, neznaje strachu a kostlivců se nelekaje. Odpoledne je zakončeno prohlídkou v Muzeu Karla Zemana, které se nachází na Saské kupě, pár metrů od Karlova mostu. To byla podívaná, vyzkoušet si jak baron Prášil létal na dělové kouli, plavit se mezi dinosaury, letět na létajícím koni. Opravdu, režisér Karel Zeman byl mistrem a jeho filmy Cesta do pravěku, Baron Prášil, Vynález zkázy dosáhly světového uznání. Zahráli jsme si a natočili si filmový klip, vyzkoušeli filmové kostýmy. Notně unaveni jsme se prodírali zástupy turistů přes Karlův most po Karlově ulici k orloji a pak Celetnou opět k Palladiu, kde nás čekal hodinový rozchod na doplnění zásob na večeři a nedělní snídani. Hurá, velké sobotní putování je za námi. Jedna polovina je už notně unavena, jede s paní Janou zpět do školy. Druhá, ještě čilá skupinka, jede s Tomem „Čičinkou“ na Petřín. Všichni se nakonec uložíme ke spánku.
A je tu neděle, kdy začínáme hned zrána balit a uklízet třídu. Nic jsme tam nezapomněli, tak zabalit bačkory do kufru, dát sbohem škole a naposled se vydat busem ke stanici metra na Opatov a metrem na hlavní nádraží. No, zvládnout uložit kufry s pomocí kodů na mobilech, to byla výzva pro naše mladé a schopné „mobilobijce“, ale i to se podařilo. Tramvají jsme se nechali dovézt na Letnou nedaleko Sparty a vydali se k Národnímu zemědělskému muzeu. Poslední rozchod, hurá do útrob velké budovy. Největším lákadlem byly zcela určitě traktory ZETOR. V muzeu lze najít velmi zajímavé výstavy lesnictví, rybolovu, kuchyně z dob 70. let, interaktivní hernu pro malé kuchaře, venkovní vyhlídku na střeše muzea. Poslední dojmy, poslední foto naší výpravy před vchodem, jak jinak, než před traktorem značky ZETOR. Tramvaj nás veze zpět na hlavní, vyzvedáváme kufry a kabely a naše kroky směřují k rychlíku společnosti Regiojet. Vše končí a vláček nás unáší zpět k městečku Český Těšín.
Tak, Ledová Praho, děkujeme za zážitky. Já děkuji našim vandrovníkům za odvahu se mnou procházet se po tvrdé dlažbě. Poděkování maminkám Renči, Dance a Lence, pro které určitě nebylo lehké spát ve spacáku na karimatce ve školní třídě, přesto s námi rády vyjely a také děkuji nejúžasnějším holkám z Bruntál Máje a Marťe. Všem děkuji za zásobu fotografií, vytvořily krásné vzpomínky na akci. Webmasterovi Tomovi, který má ten poslední tah na branku, umístit článek na web i na facebook a dát dohromady celou zásobu fotografií od všech, co jsme fotili.
Jana Jurčagová
You must be logged in to post a comment.