Tábor 2015 je za námi, vše pěkné musí jednou skončit, skončil i letošní stanový tábor na naší táborové základně v obci Jedlová u Poličky.
Svibičtí, a nejen Svibičtí, tam jezdívají od července 1988, už se nám blíží „kulatiny“. Stává se, a to dost často,že s námi jezdí děti prvních táborníků z 6.PS Svibická šestka na Baldě. Pěkné zážitky se předávají dalšímu pokolení, předávají se vzpomínky na službu u kuchyně, na vožení minerální vody přímo od pramene na Baldě, vynoří se dávné chvíle u táboráků, kdy ohýnek vesele plápolál, kdy kluci se svými kytarami vyloudili nádherné teskné melodie bratří Nedvědových. Za ty chvíle stojí prožít stanový tábor znovu a znovu.
Letos bylo připraveno 12 stanů s podsadou, které jsme obsadili 23 lidmi. Mimoni na Baldě, někdy jsme byli mimo při škrábání brambor, kdy to některým nešlo. Mnohdy byli mimo děti při umývání svých ešusů po obědě, kdy zas nevěděli, jak správně umýt nádobí.
Zažili jsme letos výpravy, ve čtvrtek 9.7 se děti vydaly pěšky po červené turistické značce do Poličky ,mimořádně zde byly prováděny prohlídky věže, kde se narodil slavný hudebník Bohuslav Martinů, v dobových kostýmech. Děti pohodově zvládly i cestu zpět. O den později se už vezly autobusem, a to na překrásný hrad Pernštejn, kde se to princeznami jen hemží. Zvládli i výstup na blízkou rozhlednu Kerasín. Program střídá program, v sobotu se vařilo, soutěžilo o titul Zlatá vařečka, v pondělí to byly závody ve střelbě z vlastnoručně udělaných luků a šípů, hod oštěpem, běh oddílů s vlastnoručně udělanými nosítky, určitě bylo veselo na táborové olympiádě, vtipně děti vyřešily program pro Televizi naruby k jednomu z večerních táboráků. Stihli jsme i dvě noční hry a jednu podvečerní, stihlo se několikrátrozladit kytaru, kdy jsme se vždy spoléhali na ladičku, kterou měl sebou náš Milan,jinak Kléma 2.
Prostě, tábor se vydařil po všech stránkách, lidé,nálada, počasí,jidélko. Nic nám letos nekalilo dobrou pohodu. Závěrem se na posledním nástupu rozdávaly odměny a tričko, které nám bude připomínat Baldu 2015.
Poděkování zaslouží naše kozlí pěchota ve složení Jana Jurčagová, Martina Mihalíková, Roman Benda. Doplnili je letos mladí, do 15 let, kteří si poprvé zkoušeli, zda budou umět pracovat s táborovým kolektivem. A že jim to šlo,Sanny neboli Sandře Nuchalíkové, Týnce alias Nikol Paulusové, hochům Mariu, Miulanovi a Mírovi.
Les osaměl, bouda osiřela, podsady jsou uložené k odpočinku, zas na jeden rok.
Za rok se dětské nohy opět rozběhnou po pokošené louce.