A, je tady středa 26.července. Obloha sice nevěstí nic pěkného, ale nám to v celku vyhovuje. Osobáčkem jedeme přes Havířov na Ostravu-Kunčice, přestup a jsme po chvilce v železniční stanici Ostrava-Střed. Jantarovou stezkou kráčíme pomalu směrem k Dolním Vítkovicím, k U-6. Byla legrace narazit ve vlaku na skupinu dětí z příměstského táboru Ámosu Český Těšín, kteří jeli stejným směrem, ale pro změnu do Velkého světa techniky. My zamířili do staré tovární budovy bývalých vítkovických hutí a čekalo nás spoustu úkolů. Nejvíce si na své , asi, přišli kluci. Tu jízda na kole a výroba elektřiny, tam pohybující se vláček, tu zase zkouška síly zdvihu, tam žebřík v ponorce slavného kapitána Nema, kterého mnozí znají z knihy „20 tisíc mil pod mořem“.
Tlačenice byla u všech trenažérů, ač to bylo pilotování letadla, řízení vlaku, auta či autobusu. Prostě, pravý klučičí svět, ale i dívky z naší výpravy si vedly skvěle za volantem. Kdo má rád tajemno fyziky, ten byl ve svém světě, pro něj to byl pravý ráj. Mohli jsme si vyzkoušet přilbu kosmonauta a jaké to je, hovořit z kosmické rakety s řídícím centrem na zemi.
Při cestě nazpět ke Karolíně nás sice zkrápěl hustý deštík , ale řídíme se heslem, že nejsme z cukru, vydržíme. Bylo třeba se posilnit na zpáteční cestu, pak už jen fofrem na vlakovou stanici a spěšným vlakem zpět do Českého Těšína. Další výprava nás čeká po letním táboře, tentokráte zamíříme jen pár kilometrů od našeho města Českého Těšína, do Chotěbuze na Pohádkovou stezku. Poděkování patří všem 16 účastníkům a naši paní hospodářce spolku Jance Bendové za výpomoc při hlídání hbitých dětských nohou.
Jana Jurčagová, vedoucí prázdninové výpravy